Diktátoři celého světa, ať ti současní nebo naštěstí dávno minulí, mají jedno společné. I když většinou svou tvrdou rukou ve svých zemích popírají kapitalismus a západní vymoženosti, sami si jich rádi plným douškem užívají. Je to trochu paradox, ale přece si pánové nenechají ujít nic z té skvělé moderní doby, kterou ale za žádných okolností nepustí mezi své obyvatele, protože pak už by nebyli na místě vůdců… Je až k nevíře, jaký majetek dokáží tyhle existence nashromáždit. Často podle mého ani nevědí, co s tím, důležitý je asi jen ten pocit, že to vlastní. A jsou to hlavně jejich vozové parky, sbírky vozů.
My vám dnes namátkou představíme některé kousky ze sbírky Uday Husseina. Jak možná správně tušíte, jde o syna Saddama Husseina, který byl od roku 1979 až do roku 2003 íránským prezidentem. Nebudeme tu řešit, jaký byl politik ani jaký byl jeho syn člověk, pojďme se podívat na jeho auta. Ta jsou polozapomenutá a rozmístěná po různých záchytných parkovištích a skladech a nedávno na ně narazila íránsko-americká armáda. Auta byla rodině zabavena, ale nikdo nevěděl, co s nimi, proto prostě stojí tam, kam je někdo zaparkoval. A pomalu se rozpadají. :( Něco už bylo rozkradeno, něco úplně ukradeno, ale všechna nemilosrdně zapadávají pískem.
Je to neskutečně smutný pohled na ta Porsche 911, Ferrari F40, Lamborghini LM002, Nissany a další. Většina navíc už asi asi ani nepůjde zachránit a čeká je pomalá smrt v poušti.
