Když se řekne: Pražský okruh, každému se vybaví zhruba 35 km silnice a pár tunelů vedoucích od dálnice D1 po ulici Evropskou u pražského letiště Ruzyně. To ovšem není tak úplně pravda. Pražský okruh je přímo nabytý nejnovějšími technologiemi a postupy v řízení dopravy. Naše redakce měla exkluzivní příležitost nahlédnout pod pokličku řídícího centra pražského okruhu v Rudné u Prahy, o které se stará Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Ve skutečnosti jsou v Rudné dvě řídící centrály neboli dispečinky. Jedním z nich je zimní dispečink. Ano, jak název napovídá, že se jedná o dispečink, který se stará o stav pražského okruhu během zimy. Je zodpovědný za zimní údržbu, jako je plužení sněhu, posyp vozovky a koordinace sypačů. Zimní dispečink v Rudné má k dispozici 15 sypacích vozidel, aby mohl zabezpečit cca 30km pražského okruhu a zhruba 34km Plzeňské dálnice od pražského okruhu až po obec Žebrák. Tento dispečink má také k dispozici meteorologický radar, s jehož pomocí předvídá počasí, které může nastat. Díky tomuto radaru lze efektivně koordinovat připravenost a vyjetí sypačů. Dalšími nástroji tohoto dispečinku jsou všemožná čidla zabudovaná ve vozovce nebo v její blízkosti. Např.: teploměry v jednotlivých jízdních pruzích počínaje, přes odrazová čidla kvůli námraze, až po čidla zaznamenávající slanost vozovky.

Vedle již zmíněného zimního dispečinku je v Rudné ještě dispečink řídící. Tady lidé zodpovídají za plynulost dopravy, technické problémy a za bezpečnost na okruhu. K tomu jim slouží řídící místnost vybavená displeji, počítači a výpočtovým centrem za zhruba 50 milionů korun. Tento dispečink má pod palcem okruh od D1 po D5. Technika v této místnosti je značně předimenzována, aby v pozdějších letech mohla převzít řízení celého dostavěného okruhu okolo Prahy.

 

Na směně tohoto dispečinku jsou 2 dispečeři z ŘSD a 2 příslušníci Policie ČR. Dispečeři mají kompetence nad dohledem technologických částí, zejména tunelů. Kdežto policisté bdí nad dopravou jak v tunelech, tak na volné trase. Mohou například snížit rychlost v určitém úseku z důvodu nehody. Představme si je tak trochu jako policisty na křižovatkách, kde řídí provoz. Jejich působnost se týká nejen Pražského okruhu, ale také prvních 20 km dálnice D1. Doprava je zde kontrolována za pomocí mnoha kamer. Tyto kamery mají natolik velké rozlišovací schopnosti, že s nimi lze přečíst informační značky na 2,5 km daleko. Kvůli nepřízni počasí mají kamery dokonce i stěrač, který je velmi praktický.

V tomto dispečinku je ovládán také první systém liniového řízení dopravy v ČR a policisté mají kompetence měnit texty na Zařízení pro provozní informace. Jejich působnost, jak jsme si již říkali, se týká nejen Pražského okruhu, ale také prvních 20 km dálnice D1.

Z této místnosti lze řídit a kontrolovat naprosto všechny části pražského okruhu, jako jsou značky a informační cedule, osvětlení, kamery, ventilátory v tunelech, koncentrace výfukových plynů, teploty v tunelech i mimo ně, atd. Ovšem správně by měl všechny tyto funkce řídit samostatný řídicí systém, který podle informací z jednotlivých senzorů dokáže reagovat a řídit jednotlivé části okruhu.

Představme si dvě modelové situace: Čidla zjistí, že v tunelech je příliš velká koncentrace výfukových plynů, tak systém zvýší rychlost otáčení ventilátorů nebo například odrazové čidlo zjistí, že vozovka se příliš leskne. V tu chvíli systém v závislosti na venkovní teplotě vyhodnotí, že by mohlo jít o náledí a na informačních tabulích se zobrazí varování před náledím a upraví se rychlost na daném úseku.

Určitě mi dáte za pravdu, že nejzajímavějšími částmi okruhu jsou tunely. Ty jsou na okruhu dva: Komořanský (tunel Cholupice) měřící 1 972 m a Lochkovský, dlouhý 1 661 m.

Tunely jsou plné moderní techniky. Řidiče při průjezdu neustále sledují kamery, kterých je přes 400 (celkem na celém okruhu cca 700). Tyto kamery dokážou rozlišit stojící auto, chodce nebo zvíře v tunelu či dokonce uvolněné kolo od automobilu. Pokud by nějaká taková situace nastala, tunely se uzavřou. Dále jsou v tunelech radary měřící rychlost, které dokáží rozlišit poznávací značku, a mohou pomoci i v případě, že je nahlášen například kradený nebo jinak hledaný vůz. Nechybí ani požární čidla, indikátory teploty a další. Osvětlení je vytvořeno tak, že dokáže reagovat na světelné podmínky venku. To znamená, že když vjíždíte do tunelu je v prvních metrech intenzita světla větší, aby si vaše oči měly čas zvyknout. Na výjezdu je situace stejná, takže ani vyjetí do slunečného dne vás neoslepí.

Tunely jsou vybaveny automatickým bezpečnostním systémem schopným, díky senzorům před vjezdy do tunelů, přeměřit kamion a dokáže posoudit, zda se jedná o nadměrný náklad či nikoliv. Pokud je náklad na tunely příliš rozměrný (zejména jde o výšku, která nesmí přesáhnout 4,5 metru) pokusí se kamion odstavit pomocí značek. Pokud jste někdy stáli před zavřeným tunelem a nevěděli proč, nejpravděpodobněji to bylo díky nepozornému řidiči kamionu.

Tunely jsou také zajištěny proti výpadku proudu bateriemi, které vydrží napájet nouzové systémy v tunelech po určitou dobu. Pokud se do té doby nezprovozní dodávka proudu, spustí se diesel agregáty a o přísun energie se po nezbytnou dobu starají ony.

Věřím, že „prohlídka“ řídícího střediska pražského okruhu vás bavila stejně jako mě, a že jste se dozvěděli informace, o kterých jste snad ani nepřemýšleli… 🙂

 

 

-TJ-

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s ostatními na sociálních sítích.